|
|
Faktory ovlivňující excystaci žaludečních kryptosporidií hlodavců
SCHULZOVÁ, Tereza
Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv má tělesná teplota hostitele a pH prostředí na excystaci a zachování infekce schopnosti oocyst žaludečních kryptosporidií hlodav-ců. Dále byla prozkoumána infektivita nevyexcystovaných oocyst. Imunodeficitní SCID myši (Mus musculus) byly infikovány oocystami C. proliferans, následně byl odebírán jejich trus a byly prováděny jednotlivé experimenty. Byl zkoumán vliv teploty na excystaci, kdy byly oocysty vkládány do vodní lázně vytemperované na příslušnou teplotu (32-44 °C) a dále vliv pH, kdy byly oocysty vystaveny roztokům o různé hodnotě pH (2-7). Za pomoci průtokového cytometru byla následně prová-děna buněčná separace a zjištěné hodnoty byly zapisovány do tabulek. Nejvíce oo-cyst excystovalo při teplotě 40 °C a při pH 7. Dále byla provedena pitva nakažených myší, pro zjištění infekčnosti oocyst z různých částí trávicí soustavy. Všechny ode-brané vzorky oocyst byly infekční pro následného hostitele. Dále byly provedeny infekční experimenty, kdy bylo zjištěno, že nevyexcystované oocysty vystavené účinkům SAVA a laboratorní teploty si zachovávají svou infekce schopnost. Oproti tomu sporozoiti oocyst, které excystovaly, byly náchylní jak k SAVU, tak k laboratorní teplotě a schopnost infekce následného hostitele tak ztratily.
|
|
|
Diverzita endoparazitů lišek polárních
PAVLOVIČOVÁ, Markéta
Lišky představují rezervoár zoonotických infekcí, proto je důležité mít přehled o výskytu případných onemocnění. Od roku 2003 do roku 2019 byly sbírány vzorky trusu lišky polární (Vulpes lagopus) z různých stanovišť na Bylotově ostrově v Kanadě, které byly následně vyšetřeny mikroskopickými a molekulárními metodami na přítomnost mikrosporidií, kryptosporidií a giardií. Byla prokázána přítomnost specifické DNA kryptosporidií ve dvou, specifická DNA mikrosporidíí rodu Encephalitozoon ve 34 a specifická DNA mikrosporidií rodu Enterocytozoon v pěti vzorcích trusu. Následné analýzy prokázaly přítomnost Cryptosporidium canis fox genotyp, Encephalitozoon cuniculi genotyp II a III a Encephalitozoon hellem genotyp 1A. Žádný z vyšetřovaných vzorků trusu nebyl pozitivní na přítomnost specifické DNA Giardia intestinalis. Žádné zvíře nejevilo známky průjmového onemocnění. Výsledky práce ukazují, že lišky polární jsou často parazitovány mikrosporidiemi rodu Encephalitozoon, zatímco výskyt ostatních sledovaných parazitů byl ojedinělý.
|
|
|
VÝSKYT A GENOTYPIZACE KRYPTOSPORIDIÍ U PŠTROSŮ VE FARMOVÝCH CHOVECH
HEJZLAROVÁ, Adéla
Ptačí kryptosporidióza je běžné parazitární onemocnění způsobené jednobuněčnými parazity rodu Cryptosporidium spp. Tito paraziti byli popsáni jako příčina respiračních a gastrointestinálních nemocí jak u lidí, tak u hospodářských i volně žijících zvířat. Na čtyřech pštrosích farmách v České republice bylo odebráno celkem 204 vzorků trusu pštrosů dvouprstých (Struthio camelus). Vzorky byly molekulárně i mikroskopicky pozitivní na přítomnost kryptosporidií. Celkově bylo 2,5 % (5/204) mikroskopicky a 5,9 % (12/204) molekulárně pozitivních na Cryptosporidium spp. Fylogenetická analýza genových sekvencí malých podjednotek rRNA (SSU), aktinu a gp60 ukázala přítomnost Cryptosporidium avian genotyp II (7x) a C. ubiquitum IXa (5x). Pouze v trusu pštrosů infikovaných Cryptosporidium avian genotyp II proběhla detekce oocyst pomocí mikroskopických metod. Oocysty byly purifikovány ze společného vzorku čtyř ptáků, ty byly morfometricky charakterizovány a použity pro experimentální infekci. Oocysty byly infekční pro housata (Anser anser f. domestica), kuřata (Gallus gallus f. domestica) a korely (Nymphicus hollandicus) s prepatentním obdobím 4, 7 a 8 dní po infekci. Avšak oocysty nebyly infekční pro myši (Mus musculus) a potkany (Rattus norvegicus). Oocysty Cryptosporidium avian genotyp II měří 6,13 × 5,15 m, takže jsou okem nerozeznatelné od C. baileyi a C. avium. Intenzita infekce se pohybovala v rozmezí od 1 000 do 16 000 oocyst na gram trusu. Žádný z přirozeně nebo experimentálně infikovaných ptáků v této studii nevykazoval klinické příznaky.
|
|
|
Kryptosporidiové infekce veverek
ŠVAJLENOVÁ, Kamila
Zkoumali jsme Cryptosporidium spp. infikující veverky obecné (Sciurus vulgaris) z 27 oblastí v České republice a na Slovensku. Zkoumali jsme 157 vzorků trusu, u kterých jsme detekovali oocysty Cryptosporidium spp. u 14 zvířat (21,98 %). Fylogenetická analýza genových sekvencí malých podjednotek rRNA, aktinu a gp60 prokázala přítomnost infekce Cryptosporidium u 14 zvířat. Sekvenční analýza odhalila přítomnost genotypu Cryptosporidium ferret genotyp ve všech pozitivních vzorcích. V populaci veverek byly detekovány tři gp60 subtypy, VIIIb, VIIIc a nový subtyp VIIIe. Výskyt infekce Cryptosporidium se nelišil mezi věkem nebo pohlavím zvířat. Mikroskopická detekce oocyst prokázala infekci pouze u mláďat. Intenzita infekce se pohybovakla od 100000-250000 oocyst na gram trusu. Žádná z přirozeně infikovaných veverek v této studii nevykazovala klinické příznaky. Genotyp Cryptosporidium chipmunk I získaný z přirozeně infikované veverky šedé (Sciurus carolinensis) z Itálie, který byl použit pro experimentální pokusy, byl infekční pro myši ((Mus musculus; kmeny SCID; C57BL/6J; CD4-/- a CD8-/-), fretky (Mustela putorius furo) a veverky obecné s prepatentním obdobím 10, 4, 4, 4, 4 a 11 dní po infekci. Oocysty Cryptosporidium chipmunk genotyp I měřily 5,64 (5,50-5,89) × 5,37 (4,86-5,60) m (index tvaru 1,05 (1,01-1,14)). Všechny myši kromě kmene SCID se infekce zbavily do 8 až 18 dnů po infekci. Klinická kryptosporidióza se projevovala u SCID myší, fretek a veverek, ale pouze veverky trpěly těžkým průjmem a infekce pro ně byla smrtelná. SCID myši představují vhodný laboratorní model pro pomnožování genotypu Cryptosporidium chipmunk genotyp I.
|
|
|
Biologie a diverzita kryptosporidií infikujících myši domácí (Mus musculus)
PRANTLOVÁ, Veronika
Kryptosporidie jsou celosvětově rozšíření jednobuněční parazitičtí prvoci z kmene Apicomplexa, kteří infikují široké spektrum obratlovců včetně člověka. Exogenní vývojová stádia kryptosporidií jsou odolná vůči většině desinfekčních prostředků a do současné doby nebyla vyvinuta účinná léčiva. Za posledních 30 let intenzivního studia těchto organismů byly velmi dobře prostudovány kryptosporidiové infekce lidí i řady hospodářských zvířat, ale naše znalosti o kryptosporidiích u drobných savců byly nedostatečné. V posledních letech byly provedeny podrobné studie kryptosporidií u řady hlodavců, zejména myšic, hrabošů, potkanů nebo stromových a zemních veverek. Tato práce si klade za cíl doplnit do mozaiky našich znalostí údaje o prevalenci, diverzitě a biologických vlastnostech kryptosporidií myši domácí (Mus musculus), která je nejběžnějším nevítaným návštěvníkem lidských sídel.
|
|
|
Kryptosporidiové infekce ryb
HAVELKA, Michal
Kryptosporidie jsou schopny infikovat širokou škálu hostitelů včetně volně žijících a domácích zvířat a lidí. Ačkoli je dobře známo, že ryby mohou být hostitelé několika druhů a genotypů kryptosporidií, o prevalenci kryptosporidií ve sladkovodních rybách v Evropě je k dispozici jen velmi málo informací. Infekčnost C. parvum pro ryby, jakožto druhu s širokým hostitelským spektrem, zůstává nedostatečně studována. V této studii jsme shromáždili 283 vzorků volně žijíchch sladkovodních ryb z osmi lokalit, 41 vzorků okrasných ryb shromážděných z osmi zooshopů v České republice. Výskyt a genetická rozmanitost Cryptosporidium spp. u studovaných ryb byla zkoumána mikroskopicky a polymerázovou řetězovou reakcí (PCR) / sekvenováním zaměřeným na malou podjednotku rRNA. Experimentálně byla ověřena infekčnost C. parvum pro štiky (Esox lucius) a karasy (Carrasius auratus). Mikroskopie a molekulární analýza neodhalily přítomnost oocyst ani specifické DNA kryptosporidií u volně žijících sladkovodních ryb. Zatímco mikroskopické analýzy vzorků trusu okrasných ryb byly negativní na přítomnost oocyst kryptosporidií, molekulární analýzy prokázaly přítomnost Cryptosporidium avium, Cryptosporidium baileyi, Cryptosporidium muris, Cryptosporidium parvum, Cryptosporidium tyzzeri a Cryptosporidium varanii. Histologické vyšetření neprokázala přítomnost žádných vývojových stadií u štik ani karasů inkulovaných C. parvum nebo žijících v prostředí s oocystami C. parvum. Přítomnost DNA C. parvum byla detekována pouze v obsahu střev štik a karasů, kteří obývali prostředí s oocystami C. parvum. Přítomnost C. avium, C. baileyi, C. muris, C. parvum, C. tyzzeri a C. varanii u okrasných ryb je pravděpodobně důsledkem kontaminace vody v nádrži prodavačem a zjištěné druhy kryptosporidií téměř bezpochyby pocházely od domácích hlodavců, ptáků a plazů chovaných ve stejném obchodě s domácími mazlíčky. Výsledek experimentální studie podporuje hypotézu, že kryptosporidie savců a ptáků nejsou pro ryby infekční a jejich přítomnost v rybách je důsledkem kontaminace životního prostředí.
|
|
|
Vnímavost prasat k různým druhům a genotypům kryptosporidií
KESTŘÁNOVÁ, Michaela
Prasata ve věku 3-4 a 8 týdnů věku (tři zvířata v každé skupině) byla per orálně infikována Cryptosporidium muris, C. tyzerri, C. suis a Cryptosporidium pig genotype II dávkou 1 × 107 oocyst / zvíře. Prasata inokulovaná druhem C. tyzerri nebo C. muris nevykazovala žádné klinické příznaky onemocnění a v průběhu 30 dní po infekci nebyla zjištěna žádná infekce zmíněnými druhy. Během pitvy nebyly zjištěny žádné makroskopické změny na vnitřních orgánech. Vývojová stádia kryptosporidí nebyla v gastrointestinálním traktu detekována ani histologickými a PCR metodami. Infektivita těchto izolátů byla ověřena na SCID myších, které začaly vylučovat oocysty od 4 do 8 DPI. Experimentální infekce prokázaly vnímavost obou věkových kategorií prasat k druhu C. suis. Zatímco parazitologické, molekulárně genetické a histologické vyšetření prokázalo vnímavost 8 týdenních prasat k infekci Cryptosporidium pig genotype II, 4 týdenní selata nebyla k této infekci vnímavá. Vývojová stádia obou kryptosporidií, C. suis Cryptosporidium pig genotype II, byla detekována jak v tenkém, tak i tlustém střevě. Na základě našich zjištění můžeme konstatovat, že prasata nejsou vnímavá k infekci C. tyzerri a C. muris, druh C. suis není věkově specifický a Cryptosporidium pig genotype II není infekční pro selata před odstavem.
|
|
|
Kryptosporidiové infekce zájmových zvířat
MAROUŠOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá výskytem a prevalencí kryptosporidií ve vybraných zoo buticích a zájmovém chovu zvířat na území Českých Budějovic. V letech 2011 až 2012 bylo vyšetřeno celkem 104 vzorků trusu zájmových zvířat (Mus musculus, Rattus norvegicus, Cricetinae ssp., Cavia aperea porcellus, Oryctolagus cuniculus). Vzorky byly vyšetřeny pomocí mikroskopických metod, pozitivní vzorky byly následně vyšetřeny molekulárně (PCR). Kryptosporidiové infekce byly pozorovány pouze u myší (Mus musculus) a potkanů (Rattus norvegicus). Byly detekovány dva druhy zoonotických kryptosporidií, C. tyzzeri a C. muris. Výsledky ukazují na to, že zvířata chovaná v zájmových chovech, jsou infikována kryptosporidiemi a představují tak riziko pro člověka
|
|
|
Význam psovitých šelem v šíření zoonotických druhů a genotypů kryptosporidií
HAVRDOVÁ, Dita
Cryptosporidium spp. jsou společní paraziti nejen lidí, domácích a hospodářských zvířat, ale i zvířat žijících ve volné přírodě. Způsobují onemocnění - kryptosporidiózu, která představuje velmi velké zdravotní riziko u imunodeficitních pacientů. V současné době se chová mnoho domácích zvířat, které žijí v bezprostřední blízkosti člověka. Z tohoto důvodu je nutné zabývat se druhy Cryptosporidium spp., vyskytujícími se u domácích mazlíčků. Tato bakalářská práce je zaměřena na výskyt kryptosporidií u psů.
|
|
|
Endoparazitární infekce pernaté zvěře
BARVÍŘ, Pavel
V letech 2011-2012 byl sledován výskyt endoparazitů ve dvou chovech bažanta obecného (Phasianus colchicus) a v jednom kachny divoké (Anas platyrhynchos). Všechny vzorky byly vyšetřeny na přítomnost endoparazitů pomocí flotační metody dle Sheathera. Ve vzorcích od bažantů byly detekovány tyto druhy parazitů: Capillaria spp. Eimeria spp., Heterakis spp. a Trichostrongylus spp. V kachních vzorcích byl mimo tyto detekován Snygamus spp. a Cryptosporidium spp. Z celkového počtu 180 odebraných vzorků trusu, 119 vzorků bažanta obecného a 61 od divokých kachen, byla pomocí specifického barvení aninil-carbol-methyl violetí prokázána přítomnost oocyst kryptosporidií ve 12 vzorcích z kachen. Celková DNA byla izolována jak z pozitivních, tak negativních vzorků. Pomocí nested PCR amplifikující gen kódující malou ribozomální podjednotku (SSU rRNA) byla detekována přítomnost specifické DNA kryptosporidií ve 14 vzorcích. Sekvenační analýza PCR pozitivních vzorků prokázala v 10 případech přítomnost Cryptosporodium avian genotype III a ve 4 případech C. muris. U žádného pozitivního zvířete nebyly pozorovány klinické příznaky kryptosporidiózy. V případě Cryptosporodium avian genotype III se jedná o vůbec první popis tohoto genotypu v České republice a u kachen divokých vůbec.
|
host ::
RSS.